Pavučina


Klára Zindulková: Usť Čorná - Cesta tam a snad i zpátky (ale až po svatbě!)

Obsah

  1. Cesta na východ 24.–26. srpna 2008
  2. První „mašina“ dřeva středa 27. srpna
  3. Velký sviatok čtvrtek 28. srpna
  4. Rekonvalescenční den pátek 29. srpna
  5. Svatba sobota 30. srpna
  6. Krásná fotografická procházka neděle 31. srpna
  7. V podzemí divadla pondělí 1. září
  8. Bloudění na Krásné úterý 2. září
  9. Další robota středa 3. září
  10. Zážitky se ZILem čtvrtek 4. září
  11. Poslední tři kolečka a loučení pátek 5. září
  12. Návrat domů sobota 6. a neděle 7. září
  13. Fotogalerie

V podzemí divadla

Pondělí přineslo mnohá překvapení. Hromada dříví se po třech namáhavých dnech se sekerami rozplynula jako kapka smetany v rýžovém nákypu a my stanuli tváří v tvář holé zemi. Zajásali jsme, ale neusnuli jsme na vavřínech (či zde spíše na šašlicích) a hlásili se o novou robotu. A že jí bylo vrchovatě jako syrového lunchmeatu u snídaně!

Místní divadlo (při kterémžto českém slově dostanou vždy sestry dobrosrdečný záchvat smíchu) oplývá totiž dlouho utajovanými poklady.

Zdejší PROSTORNÝ sál je totiž skutečně PROSTORNÝ. S postupnou tichou hrůzou jsme přilehlou sklepní PROSTORU museli označit za stejně, ne-li více PROSTORNOU, navíc PROSTOU všeho pořádku, ve které byl PROSTĚ neuvěřitelný chaos srovnatelný s oním původním s velkým „CH“.

Naše práce spočívala ve vytěžení obsahu vnitřností té cihlové potvory, jež jako by spolykala vybavení celé školy i s jídelnou, a navíc veškeré příslušenství řádně natrávila. Věci, jež jsme vynesli na světlo denní, jsme ve velkém divadelním sále třídili na hromady podle toho, zda šlo o věc zbytečnou, nepotřebnou či úplně k ničemu. V našich prachem zanesených hlavách udržovaly jasnou mysl snad jen s vervou pronášené světské písně i vánoční koledy. Z této ponuré a studené činnosti nás dočasně vysvobodil oběd, na který jsme se sami zavolali a pak se divili, že není. Nemuseli jsme se ale dohadovat zase tak dlouho, zda udělat špagety nebo jo, protože kde se vzaly, tu se vzaly, oslíčku otřes se, stolečku prostři se – švestkové knedlíky. Chlapci nelenili, označili slaný sýr v ledničce za tvaroh a s láskou to vše snědli – tedy – nebudu jim křivdit, nechali značnou část sestřičkám, takže měli kolem se motající psi nakonec výtečnou večeři.

Po posilujícím pokrmu se chlapci vydali na dřevo s další „mašinou“ a dívky jaly se dále divadelničiti. Na paškál jsme si vzaly překážející hromadu cihel a postupně začaly doslova naplňovat slova doprovodné písně: „postav třeba zeď, dej cihlu k cihle, začni s tím hned teď“. Za vyučenou dostalo i ostatní harampádí, ostatky vyhublé slípky a školní lavice, vše jsme proložily dramatickým vystoupením na pódiu.

Přivezené dřevo (a naštěstí i chlapci v plném počtu tří) na sebe nedalo dlouho čekat a tak byl program pro zbytek odpoledne a večera jasný. Dívčiny (v plné polní prachové cihlové divadelně-uklízecí) navštívili každodenní bohoslužbu a chlapci se pustili do připravených bukových velikánů.

Pracovní nasazení nám vydrželo až do soumraku a když vzorné mužské síly rozpukly poslední špalek, šly připravit pilně robotujícím dívkám vydatnou večeři. Dívčiny se činily s kolečkem až do tmy a své stanoviště pod souhvězdím Lyry opustily až po zavolání místních kuchařů. Tito se skutečně vytáhli, neboť vytáhli odkudsi vajíčkové smaženky s cibulí a česnekem, po nichž se dívčiny blaženě natáhly na koberec, čímž s lehkým srdcem zatáhly mytí nádobí, na něž by chlapci jinak ani nevztáhli ruku. Hoši nakonec odtáhli do kuchyně aniž by natáhli moldánky a vytáhli do boje s všude po kuchyni roztahaným nádobím táhnuvše za jeden provaz či spíše promočenou utěrku. :-)

Něžná polovina (zrovna přesně – 3:3) se odebrala do koupelen, které na čas zabrala a sebrala síly k očistě. Po vykonání těchto nutných činností jsme se stejně všichni slezli v holčičím pokoji, kde chudák nastydlá sestra Christofora přepisovala už hodiny cosi do počítače. Dali jsme se do hraní tak vervně, až nás sestra s něžnou naléhavostí nekompromisně odkázala vedle.

V klučičím pokoji jsme halasně pokračovali a popisovali zajímavé výrazy jako pro příklad: RYPADLO, ZDRHOVADLO (Jožin a jeho geniální nápověda zvaná „UTÍKADLO“), FLUSAČKA, ROLIČKA, MÁSLO (mléčný výrobek přivádějící stavy otylosti).

Po vyčerpání sil jsme pokračovali po dvojicích asociacemi (policejní) RAZIE, (svatební) OBŘAD – nejen, (ledová) KRUSTA atp.

V půl druhé jsme se rozhodli hry ukončiti a zalehnout a tedy jsme takto učinili. Chudinka sestra Christofora vyťukávala azbuku do klávesnice ještě hodně dlouho.