Hor je v nejvýchodnější zemi předválečného Československa vskutku požehnaně, napsat kde nejsou by bylo mnohem rychlejší, než je vyjmenovat. Podkarpatská Rus, to jsou hlavně poloniny, slovo, které se v lehkých obměnách vyskytuje v řečích všech karpatských národů. Znamenají oblé travnaté hřebeny, lemované na úbočích neprostupnými lesy. Stromy ze hřebenů před stovkami let ustoupili níže, aby horalové měli kde pást svá stáda.
Na Rusi je radno zavítati i do vesniček. Dřevěné kostely, malebné roubenky i obchůdky se sušenkami na váhu stojí za návštěvu. Stejně tak cestování místními vlaky, kde kromě průvodčího potkáte i prodavače kuchyňských potřeb a bábušku s ovocem.