Vesničky s malovanými domy. Krávy volně se pasoucí na loukách. Nedotčená příroda s vodopády a jeskyněmi. Ale hlavně pohostiní lidé, kteří se řídí příslovím „Host do domu, Bůh do domu“…
10. – 19. 6. 2016
Když vkročíte na parkoviště, na kterém stanují stovky uprchlíků, téměř není úniku. V prvních dvaceti sekundách na vás naskáčí rozhýřené syrské a afghánské děti. Vůbec se nebojí. – Jste jen další teta nebo strejda, který je bude chovat, houpat, než se večer na kontejneru bude promítat film. Když si stavíte stan, přinese soused přikrývku OSN na spaní. Další sousedé začnou nabízet části svých potravinových balíčků. A taky dostanete dobrou radu: „Nejlíp se spí pod mostem.“
Zuri Ziitig 3/2015
Vážení a milí,
zážitky přibývají rychleji, než o nich stíhám psát a zpracovávat
fotky… Teď posílám už poměrně dávné příhody, snad poslouží jako
ledové osvěžení v dnešních horkých dnech. Ale další číslo už je
rozepsané, tak snad bude dříve, než za dva měsíce…
pozvánka