Munţii Parâng – Divoké hory
Skalky na hřebeni Paringu
Munţii Parâng, skalnaté hory. Ač jedno z nejrozlehlejších rumunských pohoří, většina návštěvníků míří jen na jeho nejvyšší hřeben, který ohromuje svou divokostí. Na jihu strmě klesají travnaté svahy do hlubokých údolí, ze severu jsou však hory na mnoha místech jak ukousnuté – skalní stěny padají do ohromných kamenných kotlů, kde se lesknou hladiny horských jezer. Ne vždy dohlédneme až dolů, občas v údolích leží jak bílá pokrývka nízké mraky, jindy je mlha všude okolo. Krušno je pocestným v takovém nečase na vrcholech Paringu. I za pěkného počasí si člověk připadá maličký a nepodstatný uprostřed ohromných plání kamení a zežloutlé trávy. Po několika dnech na hřebeni se už těší, až sestoupí do lesů, jenž lemují úbočí hor. Možná spíše pralesů, lidé zde ještě nestihli zničit kouzlo houštin, tlejících padlých stromů a lesních paloučků.
Mapy
Nejlepší dostupná mapa Paringu je od nakladatelství Dimap. Je ji možné zakoupit v e-shopu Hedvábné stezky. Na internetu jsem viděl jenom výrazně starší mapy, jejich sbírka je třeba zde.
Výchozí body a doprava k nim
Mlhy v údolích
Petroşani
Město mezi Paringem a Retezatem, zastavují zde i dálkové vlaky. Dostatek restaurací a obchodů (není problém ani v neděli).
Hotel Rusu
Lyžařské středisko nad Petroşani. Celkem frekventovaná silnice vede až do výšky 1150 m, kde se nachází luxusní hotel a o poznání méně honosné rekreační chaty. Ještě před hotelem začíná lanovka, která funguje i v létě a vede až do výšky 1650 m.
Obârşia Lotrului
Chata, hospůdka a tábořiště na jihovýchodě hor, na hranici Şureanu. Hlavní silnice do Petroşani (vlak) a Petrily.
Návaznost na další hory
Munţii Parâng není jen níže popsaný hřeben, ale i množství jistě též zajímavých hřebenů nacházejících se jižně. Na východě pokračuje pohořím Căpăţânii. Na severu navazují další tři pohoří, na všechny se dostanete nejlépe okolo Obârşia Lotrului. Travnaté hřebeny Munţii Şureanu, které patří jen ovcím a bačům, se rozkládají severozápadně. Přímo na sever leží Munţii Cindrel. Pusté a liduprázdné Munţii Lotrului se táhne k východu.
Munţii Retezat a Vilcan leží západně od Paringu. Na obě je lépe popojet z Petroşani místní dopravou.
Táboření
Lacul Mândra
Ač je Paring národním parkem, táboření není nikterak omezeno. Vhodná místa (tedy v blízkosti hřebene, s pitnou vodou a rovinkou na stany) jsou u jezer Câlcescu, Mândra a Mija (poslední jen z doslechu).
Dále jsou v horách dvě volně přístupné útulny pro pocestné. Refugiul Cârja je kamenná chata přímo na hřebeni, jdeme-li od západu, před začátkem strmého stoupání na stejnojmenný vrchol (ve výšce 2200 m). Uvnitř je stůl a dvě lavice, na podlahu si polehá osm lidí. V blízkosti není zdroj vody. Refugiul Agătat je ve výšce 1750 m u sestupové cesty od jezera Mândra k chatě Groapa Seacă. Je to dřevěná chata na skalním útesu, o něco větší než předchozí. V první zmiňované jsme spali, od druhé jen viděli obrázky a popis.
Voda
Pili jsme vodu z jezer a jejich přítoků, na hřebeni žádná voda není. Volně přístupný vodovod je u rozcestníku nedaleko horní stanice lanovky.
Doporučené přechody
Mapa Paringu s vyznačením popsaných tras a míst
Přecházeli jsme nejvyšší hřeben od západu k východu. Denní trasy jsou všechny celkem lehké, většinou jsme vyráželi pozdě či končili v časném odpoledni.
- 0. den: Někteří šli pěšky z Petroşani, ostatní se dopravili stopem k hotelu Rusu. Spali jsme na zahradě jedné chaty, což nám nabídnul její majitel.
- 1. den: Část vyrazila po svých, zbytek šel na lanovku (která měla zrovna poruchu). Od horní stanice jsme došli k Refugiu Cârja.
- 2. den: Po hřebenovce jsme přes nejvyšší vrchol Parângul Mare došli k jezeru Mândra.
- 3. den: Po hřebeni jsme pokračovali do sedla Şaua Piatra Tăiată, následně sestoupili k jezeru Câlcescu.
- 4. den: Údolím jsme sestoupili k silnici a stopem odjeli na chatu Obârşia Lotrului.
V mapě vyznačené trasy
Časy vychází z údajů v mapě, doplněné o naše pozorování. Měly by měly odpovídat čisté době chůze s batohem. Doba strávená na cestě, při příjemných zastávkách na jídlo a výhledy, je přibližně o polovinu delší.
Pod jezerem Câlcescu
- Petroşani – Hotel Rusu (2,5 hod)
- Nádherná cesta po rumunském venkově mezi chaloupkami, pastvinami a ovocnými stromy. V závěru cesta stoupá lesem k hotelu.
- Hotel Rusu – horní stanice lanovky (2 hod)
- Půl kilometru do výšky je možné zdolat buďto po strmé pěšině pod lanovkou, nebo po klikatící se cestě.
- Horní stanice lanovky – Refugiul Cârja (1,5 hod)
- Cesta dosahuje hřebene mírným stoupáním po travnatých svazích. Tam je možné odpočit k jezeru Mija či pokračovat ještě kousek k refugiu.
- Refugiul Cârja – Parângul Mare (2,5 hod)
- Cesta vede střídavě po trávě i kamenných polích, výhledy do skalnatých kotlů s jezery.
- Parângul Mare – Lacul Mândra (1 hod)
- Nejprve sestup po hřebeni. V sedle se odbočuje po hodně vybledlé značce dolů po stupňovité skále a suti k jezeru.
- Lacul Mândra – Şaua Piatra Tăiată (2,5 hod)
- Od jezera zpátky na hřeben (půl až třičtvrtě hodiny) a stále po travnatých vršcích.
- Şaua Piatra Tăiată – Lacul Câlcescu (1 hod)
- Strmé klesání k jezeru Zănoaga Mare, následně po pastvinách a mezi klečí k malebnému jezeru Câlcescu.
- Lacul Câlcescu – Obârşia Lotrului (4,5 hod.)
- Nejprve úzká a strmá pěšinka klečí. Následně kus po horských loukách. Nechcete-li bloudit pralesem, nepřehlédněte místo, kde přechází na levý břeh potoka. Dál značka klesá lesem podle říčky Lotru, z pěšiny se postupně stává cesta a následně silnička. Po třech hodinách se dostáváme na širokou silnici, pokud nikoho nestopneme, čeká nás ještě půldruhé hodiny chůze po asfaltu k chatě.